Autoři, kteří vystavovali v Galerii Jiří Putna
Ondřej Bílek (1988 v Pardubicích)
Zaměřuje se na realistické ztvárnění animálních motivů, které jsou vytržené z kontextu prostředí nebo lehce deformované.
http://www.ffa.vutbr.cz/~xvbileko/
Kateřina Bubíková (1988 v Novém Jičíně)
Studentka botaniky, diplomovou práci zabývající se dynamikou a druhovým složením vegetace v rybochovných nádržích v komplexu sádek v Jaroslavicích vypracovává u Mgr. Kateřiny Šumberové, PhD. Volný čas nejraději tráví poblíž vegetačních tříd Isoëto-Nanojuncetea, Bidentetea, Lemnetea a Potametea.
Petr Drábek (1971)
Absolvent Institutu Tvůrčí Fotografie na Slezské univerzity v Opavě. Většina jeho tvorby patří do dokumentární fotografie, ve které je možno rozlišit varianty dvou rozdílných poloh. Na jedné straně to jsou sociologicky zaměřené cykly o různých přesně vymezených skupinách lidí (Lidé na poutích, O lidech z mého domova, Beton-ART-ka a cyklus fotografií Můj domov je, kde jsem já, z romských osad na východním Slovensku) a druhou oblastí je subjektivní dokument (Život města Hodonína, Sweet Fun, good day).
Tereza Fišerová (1988)
Diplomantka VŠUP Praha, ateliéru supermédií, ve svém umění propojuje technické a estetické, dává formu nehmotnému, neuchopitelnému, využívá různých materiálů, prostředků a medií k tomu, aby divákovi zprostředkovala své vnímání světa.
Jan Franckevič (1979 v Brně)
Absolvent Vyšší odborné restaurátorské školy (2009), obor Restauŕování nábytku a nepolychromované dřevořezby, navrhuje nábytek a interiéry ve stylu ovlivněném japonskou kulturou.
Katarína Hládeková
Ondřej Homola
Ladislav Jezbera (1976 Hořice v Podkrkonoší)
sochař, autor instalací, člen Klubu Konkretistů
Jezbera patří k autorům, kteří svými ojedinělými přístupy a užitím nových vyjadřovacích prostředků pro svá témata výrazně rozšiřují možnosti současné výtvarné tvorby. Jezberovy práce původně vycházejí z myšlení blízkého hnutí arte povera, které od 60. let 20. století zprostředkovávalo průnik konceptualismu a minimalismu. Jezbera často využívá architektonického slovníku a čistých geometrických tvarů, k těm se ale neodmyslitelně přidávají organické amorfní elementy, které pracují s procesuálními prvky proudění, tekutosti, stárnutím, tvarovými změnami… Jezberovy práce často oslovují spolu se zrakem také další smysly, čich, hmat, často se jedná o díla v jednom okamžiku neuchopitelná, proměnlivá v čase. (Tomáš Skalík)
Kateřina Joselová (1983)
Studentka ateliéru sochařství 2 u doc. ak. soch Jana Ambrůze na FaVU VUT v Brně a pedagogické fakulty UHK v Hradci Králové.
http://www.ffa.vutbr.cz/~xvjoselova/
Julie Kačerovská (1985 v Brně)
Absolventka Ateliéru papír a kniha (2010) FaVU VUT v Brně, fenoménem autorské knihy a jejích přesahů se zabývá prakticky i teoreticky v doktorském studiu na FaVU VUT v Brně (od r. 2010). Laureátka evropské soutěže "Artists' Books on Tour".
http://kpk.ffa.vutbr.cz/juliekacerovska/a.php
Jakub Kliment (1991)
Student fakulty výtvarných umění VUT v Brně ateliéru sochařství 1 pod vedením doc.ak.soch. Michala Gabriela.
http://www.ffa.vutbr.cz/~xvkliment/
Pavel Korbička (1972 v Brně)
V roce 1998 absolvent AVU v Praze (ateliéry Socha-prostor-instalace prof. S. Kolíbala a Konceptuálních tendencí prof. M. Šejna). Od roku 1998 působí jako pedagog na FaVU VUT v Brně.
http://ans.ffa.vutbr.cz/pavelkorbicka.html
Pavlína Komoňová (1985 ve Svitavách)
Motiv ženského přirození, slasti, hebkosti, prolnutí a transformace, to vše je možné najít v mé práci. Nejdříve jsem utkala deku, kdy jsem technikou výroby navázala na své rodiče, kteří v 80. letech tkali koberce takzvaně tapiko. Deka pro mě byla symbolem bezpečí a darovaného života. Materiál, který jsem našla již v nefunkční továrně, odstartoval množství variant práce, které jsou založeny na řemeslném základě a to jest tkaní. Hebkost a měkkost jsou důležitou vlastnosti materiálu.
http://www.ffa.vutbr.cz/~xvkomonovap/
Adam Krhánek (1984)
Student fakulty výtvarných umění VUT v Brně ateliéru sochařství 1 pod vedením doc.ak.soch. Michala Gabriela.
http://www.ffa.vutbr.cz/~xvkrhanek/
Petr Křivák (1985)
Student ateliéru sochařství 1 fakulty výtvarných umění VUT v Brně.
Jakub Kříž
Student ateliéru sochařství 1 fakulty výtvarných umění VUT v Brně.
Hana Kubínová (1985 Brno)
Absolventka Fakulty výtvarných umění VUT v Brně a Pedagogické fakulty MU.
Barbora Lungová (1977 v Kyjově)
Zakládající členka občanského sdružení Uff!Art, které se věnuje organizování výtvarných a intermediálních kulturních projektů. Ve sdružení působím jako kurátor a organizátor výstav.
http://www.barboralungova.net/
Jan Melena (1987)
Studia malířství a dějin umění v Brně a Ostravě. Pracoval jako pošťák.
Inspiraci nachází ve světě přírody a nekonečném repertoáru přírodních tvarů. Návrat k přírodě se mu jeví jako protest člověka žijícího ve městě dříve považovaném za industriální srdce státu. Zvířata a zejména zvířecí hlavy zde ovšem nevystupují jako bytosti plné harmonie a idyly obývající arkadický svět klidu a míru, vystupují v obrazech spíše jako temné a dusné sny uprostřed parné letní noci. Zvířecí hlavy s velkýma očima se tázavě ptají po smyslu jejich existence uvězněné na 2D ploše listu papíru či plátna. Autor tvoří v intencích tradice započaté temnými grafickými listy Goyovými či extatickými perokresbami Alfreda Kubina. Současná doba a obrovský rozmach informatiky také zanechávají stopu v autorově tvorbě, zajímavé je používání počítačového tabletu Ipad jako nástroje pro vytváření díla. Ač se dílo výtvarníka může zdát formálně ne zcela aktuální, díky použití moderní techniky je zcela současným produktem na rozsáhlém poli současného světa umění.
http://tres0.webnode.cz/o-nas/
Kateřina Michálková (1990 v Havlíčkově Brodě)
Studovala na Střední škole umění a designu v Brně, obor Propagačního výtvarnictví a výstavnictví pod vedením akademického sochaře Jiřího Sobotky.(2006-2010), nyní studuje na Fakultě výtvarného umění vysokého učení technického v Brně v Ateliéru sochařství 2 pod vedením prof. Jana Ambrůze. Žije, studuje a pracuje v Brně.
http://www.ffa.vutbr.cz/~xvmichalkova/
Pavla Naďová
Studentka fakulty výtvarných umění VUT v Brně.
Viktor Paluš (1987)
Obsolvent ateliéru sochařství 1 fakulty výtvarných umění VUT v Brně
Tomáš Pavlacký (1987 v Uherském hradišti)
Studoval ekonomický obor v Luhačovicích. Následně vykupoval železo a tři léta studoval cech kamenosochařský na umprum v Uherském Hradišti. Nyní je na Favu VUT v Brně, ateliér sochařství 1. Od roku 2012 je členem agrokulturní skupiny Pra-sa-ta. http://www.pra-sa-ta.cz/
http://animal.ffa.vutbr.cz/~xvpavlacky/
Kateřina Pěkná (1986)
Studentka fakulty výtvarných umění VUT v Brně ateliéru sochařství 1 pod vedením doc.ak.soch. Michala Gabriela.
http://www.ffa.vutbr.cz/~xvpekna/
Veronika Přikrylová (1990)
Studentka ateliéru environmentu a ateliéru sochařství 2 na fakultě výtvarných umění VUT v Brně.
http://animal.ffa.vutbr.cz/~xvprikrylovav/
Jiří Putna
V roce 2011 absolvoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
Vilém Reichman (1908 v Brně – 1991 v Brně)
Architekt, tramp, fotograf, kreslíř, učitel, malíř, karikaturista, opět fotograf a nakonec kreslíř, poetický surrealista, surrealistický poeta, nejvýstižněji - imaginativní umělec. Vilém Reichmann se narodil 25.4.1908 v německé rodině v Brně. Zde vystudoval, pracoval a žil celý život, s výjimkou krátké předválečné učitelské kariéry na více moravských místech a válečné epizody v Rusku.
Mimo školní výtvarné cvičení a studia na architektuře v Brně jsou pro Reichmanna důležité dvě několikaměsíční prázdninové cyklistické cesty do Francie a na jih Itálie, kde kreslí a vznikají zde i jeho první fotografie. Tam také vzniká jeho přezdívka Jappy, kterou používá jako svůj pseudonym karikaturisty.
Od roku 1930 se již všechny výtvarné projevy prosazují současně, kresby na výstavách, fotografie v Indexu, karikatury v časopisech. Kreslí a fotografuje i během války. Po válce se roku 1946 stává členem skupiny Ra. Na výstavách skupiny Ra představuje surrealistické kresby a zároveň i jediný uzavřený fotografický cyklus Raněné město.
Po roce 48 končí Ra nucené činnost a Reichmann se do konce padesátých let plně věnuje karikatuře. Na začátku padesátých let je levičák a předválečný člen strany vyloučen z KSČ, ale přesto se realizuje hlavně v politické karikatuře, která nejlépe odpovídá jeho levicově orientovanému naturelu. Na konci padesátých let je Reichmann již v zajetí fotografie. Navazuje na ranné fotografie z konce třicátých a ze čtyřicátých let, evokující surrealistickou poetiku. Imaginativní Reichmannův svět dává vzniknout fotografiím, které skládá do svých pozdějších cyklů Kouzla, Opuštěná, Metamorfózy a Dvojice. Fotografie se v jeho cyklech mnohdy prolínají, prochází více cykly, jsou v Metamorfózách a řadí je i do cyklu Dvojice, který vzniká později.
Vilém Reichmann fotografuje převážně ve fotografických cyklech, první a během dvou let i uzavřený je Raněné město, soubor válkou poničeného města z let 1946-48. Počtem poměrně malý cyklus Opuštěná vzniká koncem čtyřicátých let a pokračuje na něm v letech padesátých, poeticky zobrazuje smutnou osamělost odložených věcí.
Průběžně doplňovaný cyklus Metamorfózy - banální vyfotografované věci se surrelistickopo- etickým pohledem Viléma Reichmanna přeměňují v lidské figury, zvířata, dochází k oživování neživého. Slavné snímky metamorfických fotografií vznikají převážně v šedesátých letech, do tohoto období spadá I převážná část fotografií z cyklu Dvojice.
Existencialismus, který byl Reichmannovi velmi blízký, dává vnitřní život fotografiím dvojic, tvořící pandán souboru Opuštěná. Autor cyklus nazývá německým novotvarem Zweisamkeit /samota ve dvou, někdy Dvojsamota, Podvojmost/, což je nejvýstižnější charakteristika osamělých, odložených, nalezených věcí, většinou figurálních artefaktů. Sem patří fotografie řazené i do cyklu Agáve, Tabulária, aj. Neživé věci ožívají a převtělují se do hrdinů smutných příběhů. Cyklus má počátky ve čtyřicátých letech a roste na konci padesátých a hlavně v šedesátých letech, ale i sedmdesáté roky jsou plodné v surrealistických fotografiích osamělých dvojic.
Počátky cyklu Kouzla, spadají do konce 30tých let, vycházejí z dadaických principů, a přecházejí do surrealistické poetiky jedinečných věcí, typické pro Reichmanna.
Své makrofotografické zalíbení realizuje v cyklu Tabulária, zachycuje praskliny, dekolážované plakátovací plochy, oprýskané malby. V souboru Makrotérie, který vznikal od roku 1976 po dobu asi 2 let, jsou kotle s dehtem a sudy od téru podkladem pro další Reichmannovu makrofotografickou poetiku přetváření neživé abstrakce v živoucí výtvarné podněty.
Ve světové fotografii ojedinělý a jedinečný cyklus makrofotografií Agáve vzniká v Jugoslávii od roku 1968 do poslední návštěvy Jaderského moře v roce 1981.
Poslední velmi početný fotografický cyklus Grafogramy je spojením Reichmanna fotografa a kreslíře. Z drobné kresby na celofán nebo film a kombinací s dalšími zásahy jako je muchlání, drásání, výjimečně i montáží s dalším negativem, vzniká zvětšením na fotografickém papíře otisk podobný kresbě nebo fotografii - to již záleží na divákovi kam si výsledný produkt zařadí. V 76 letech se z Reichmanna stává význačný experimentátor. Jeho Grafogramy obdivují u nás, v Evropě a podivují se jim i v USA.
Koncem 80 let Reichmann přestává fotografovat a vrací se ke kresbě. Z části navazuje na své poválečné období. Jeho kresby jsou většinou nefigurativní nebo jsou na hranici figurativnosti. V mnoha případech podobně jako jeho makrofotografie a grafogramy mají kaligrafický charakter.
Od konce osmdesátých let tohoto století se Vilém Reichmann stává známějším širší veřejnosti, nejen u nás, ale i v zahraničí, nejprve v USA, posléze i Německu a hlavně v Rakousku, kde měl řadu výstav již dříve. Loňského roku je na samostatných výstavách výrazněji představen veřejnosti ve Francii. Miroslav Myška
Vilém Reichmann
25. 4. 1908 Brno - 15. 6. 1991 Brno. Vystudoval reálku a architekturu na německé VŠ technické v Brně (1932). Do roku 1938 pracoval jako výpomocný a odborný učitel v různých místech Moravy, do 1942 na stavebním úřadě v Brně. Od roku 1945 samostatný výtvarník a fotograf. Od roku 1951 do 1968 člen SČSVU., funkcionář brněnské pobočky. Od mládí kreslí a maluje, fotografuje asi od roku 1930 jako autodidakt. Jako aktivní tramp získal přezdívku Jappy, pod níž zveřejňoval své karikatury nejprve v trampských časopisech, později v předních humoristických a kulturních časopisech. Od 70. let publikuje jen fotografickou tvorbu. Psal též poezii, kterou zveřejňoval jen v mládí. Výtvarná díla publikoval a vystavoval v letech 1930-1948. Brněnského kulturního života se účastní od doby kolem 1930. Byl členem snad všech levicových organizací, spolupracoval zejména s Levou frontou a s časopisem Index. Člen Skupiny Ra, skupiny DOFO (1962), SČF (od 1972), Sdružení Q (1960-1973). Zasloužilý umělec (1968), EFIAR (1972), Hon. ASČF (1981). Držitel dalších společenských uznání.
Publikace
O. Syrovátka: Jappy, Dvanáct karikatur v historickém roce 1948. Brno 1948.
V. Zykmund: Vilém Reichmann, Cykly. Edice Umělecká fotografie, svazek 9. SNKLHU, Praha 1961.
L. Kundera: Jappy, Úsměvy a úsměšky. Brno 1962.
A. Šlachtová (pseudonym V. Zykmunda): Vilém Reichmann. Edice Mezinárodní fotografie, svazek 8. Pressfoto, Praha 1984 (portfolio).
Vilém Reichmann: Raněné město. Edice MPVU, Brno 1985 (portfolio 14 originálních fotografií s básní L. Kundery a textem A. Dufka, náklad 60 ks).
B. Gabrielová: Vilém Reichmann. MFS Brno 1988.
A. Dufek, L. Kundera, Z. Primus, P. Spielmann: Vilém Reichmann Fotograflen. Ex pose Verlag, Záp. Berlín 1989.
A. Dufek: Vilém Reichmann. FOTO MIDA, České Budějovice 1994.
Fotografické ilustrace
Otakar Březina: Stavba ve výši. Blok, Brno 1970.
Jan Skácel: Odlévání do ztraceného vosku. Blok, Brno 1984.
Jak lomikámen v dešti. Blok, Brno 1987.
Místopisné publikace
Kunštátské akordy. Blok, Brno 1966.
Jubilejní publikace 20 let JAMU. Brno 1967.
Pod pálavou. Orbis, Praha 1970.
Kunštát na Moravě. MNV Kunštát 1972.
Reka Morava. Orbis, Praha 1976.
Severní Morava. Olympia, Praha 1980.
Vysočina Viléma Relchmana. Panorama, Praha 1988.
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=6739
Matěj Řízek (1988)
Student ateliéru sochařství 2 u doc. ak. soch Jana Ambrůze na FaVU VUT v Brně.
http://www.ffa.vutbr.cz/~xvrizekm/
Ondra Sedlák (1989)
Student fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně v ateliéru sochařství 1 pod vedením prof. ak. Soch. Michala Gabriela.
http://www.ffa.vutbr.cz/~xvsedlako/
Markéta Schiffnederová
Studentka ateliéru sochařství 1 fakulty výtvarných umění VUT v Brně.
Jana Schlosserová (1989)
V současné době studentka v ateliéru figurativního sochařství u prof. Michala Gabriela na brněnské FaVU. Po stáži v italské Carraře pokračuje v práci s mramorem. Zabývá se materiálovými přeměnami, ale i klasickou figurou, aktuálně ve spojení s fotografií. V současnosti se zabývá konceptuálním řezbářstvím a nekonceptuálním sochařstvím.
Jiří Schlosser (1984 v Dačicích)
Autor zabývající se litím lukoprenu, který deformuje za pomoci nafukování. Občas zajede na nějaké regionální sympózium do dřeva.
Vítězslav Šerý (1989)
Student fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně v ateliéru sochařství 1 pod vedením prof. ak. Soch. Michala Gabriela.
http://www.ffa.vutbr.cz/~xvseryv/
Evžen Šimera (1980)
Helena Tůmová
Student fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně v ateliéru sochařství 1 pod vedením prof. ak. Soch. Michala Gabriela.
Kateřina Valášková (1986 v Jindřichově Hradci)
Převážnou část svého studia na FaVU VUT v Brně strávila v Ateliéru papír a kniha u doc. Dr. Jiřího Kocmana. Ve své tvorbě interpretuje knihu a experimentuje s její vnitřní i vnější formou.
http://kpk.ffa.vutbr.cz/katerinavalaskova/a.php
Jan Vermouzek (1979 v Brně)
Od narození je obklopen počítači a fotografií, asi proto se mu obé stalo údělem. Také proto v roce 2007 začal dálkově studovat na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě pod vedením prof. Vladimíra Birguse. Ve své volné tvorbě se především zabývá dokumentární fotografií doma i v zahraničí, ale občas nepohrdne ani výtvarnou fotkou. Věnuje se také experimentální tvorbě, ve které využívá analogového procesu uplatněného na prostorových objektech.
Lenka Votavová (1987)
Studentka ateliéru sochařství 2 u doc. ak. soch Jana Ambrůze na FaVU VUT v Brně.
http://www.ffa.vutbr.cz/~xvvotavova/
Pavla Votavová (1988)
Věnuje se animaci, kterou vytváří převážně klasickou kreslenou technikou.
Martin Wágner (1980 v Praze)
Vystudoval fotografii na střední škole v Praze a Institut tvůrčí fotografe Slezské univerzity v Opavě. Tři roky vlastnil galerii v Praze na Jungmannově náměstí a byl jejím kurátorem. Uspořádal několik samostatných výstav. Pracuje v grafickém studiu, které se zaměřuje na skenování úpravu a tisk fotografií.
Ilona Župková (1990)
Studentka Ateliéru Sochařství 1 FaVU VUT v Brně.
